← Zpět na úvod

AI v práci

Zdraví v rukou umělé inteligence: Jak na regulaci a rizika podle AV ČR

26. 10. 2026Zdroj ze dne: Wed, 30 Sep 2026 13:17:10 GMTJazyk zdroje: cs

Propojení moderních technologií a zdravotní péče se stává jedním z nejzásadnějších témat současnosti. Otázka, do jaké míry svěřit lidské zdraví do rukou systémů využívajících umělou inteligenci, přináší celou řadu technických, etických i regulatorních výzev. Akademie věd ČR na tento vývoj reaguje a otevírá celospolečenskou diskusi zaměřenou na to, jak umělou inteligenci odpovídajícím způsobem regulovat a na jaká konkrétní rizika si dát pozor při jejím praktickém nasazování.

Předávání rozhodovacích pravomocí nebo diagnostických procesů pokročilým algoritmům staví vědeckou i odbornou veřejnost před úkol podrobně prozkoumat dopady těchto technologií na lidský organismus a celkový zdravotní systém. Problematika se neomezuje pouze na samotné programování či vývoj algoritmických modelů. Zahrnuje v sobě hlubokou analýzu biologických procesů, bezpečnostních mechanizmů i celkového veřejného zájmu. Právě akademická sféra přichází s pojetím, které kombinuje teoretické poznatky s aplikovanými přístupy, aby bylo možné stanovit jasná pravidla a mantinely pro fungování AI v citlivé oblasti lidského zdraví.

Výzvy spojené s nasazením umělé inteligence a péčí o zdraví

Rozvoj umělé inteligence v oblastech týkajících se zdraví občanů vyžaduje mimořádně opatrný a důkladně promyšlený přístup. Téma s názvem Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor? poukazuje na skutečnost, že technický pokrok nesmí předbíhat bezpečnostní a etické standardy. Správné nastavení regulačních rámců je klíčovým předpokladem pro to, aby nové nástroje sloužily jako spolehlivá podpora a nezpůsobovaly nepředvídatelná rizika.

Při posuzování role AI ve zdravotnictví a biomedicíně je nutné brát v úvahu komplexitu lidského těla i specifika jednotlivých biologických mechanismů. Příkladem složitosti lidské fyziologie je například fungování červených krvinek. Ty jsou pro lidský život zcela nezbytné, avšak jejich nadbytek dokáže lidskému organismu i značně zkomplikovat život. Podobné biologické zákonitosti ukazují, že jakýkoliv algoritmus posuzující zdravotní stav nebo navrhující postupy musí pracovat s extrémně přesnými daty a mít přesně vymezené hranice působnosti. Regulace umělé inteligence tak musí zohledňovat nejen samotný datový model, ale i reálné biologické a lékařské dopady na pacienta.

Mezioborový výzkum ve veřejném zájmu a Strategie AV21

Složitost témat, jakými jsou umělá inteligence, zdraví občanů či energetická budoucnost České republiky, vyžaduje rozsáhlý a koordinovaný přístup. Akademie věd ČR tyto okruhy řeší prostřednictvím programu Strategie AV21, jehož hlavním posláním je provádět špičkový výzkum zaměřený na zásadní výzvy a problémy současné společnosti. Ukazuje se, že žádnou ze složitých otázek dnešní doby nelze vyřešit izolovaně v rámci jednoho jediného vědního oboru.

Programy Strategie AV21 staví na interdisciplinárním propojení výzkumných kapacit. Pro efektivní regulaci a bezpečné využití technologií je nezbytná úzká spolupráce mezi základním a aplikovaným výzkumem. Zkoumání principů umělé inteligence se prolíná s poznatky z medicíny, biologických věd, technických oborů i společenskovědních disciplín. Špičkový výzkum prováděný ve veřejném zájmu vytváří odborné podklady pro tvorbu veřejných politik, metodických doporučení i legislativních rámců, které zajišťují, že technologické inovace směřují k bezpečnému a celospolečensky přínosnému využití.

Vývoj moderních léčiv a špičková vědecká pracoviště

Výzkum v oblasti zdraví a pokročilých technologií probíhá na řadě specializovaných pracovišť Akademie věd ČR. Příkladem konkrétního aplikovaného výzkumu zaměřeného na lidské zdraví je centrum PharmTheon situované na pražské Harfě, které se věnuje vývoji nadějných léčivých látek. Propojování vývoje nových léčiv s pokročilými analytickými metodami a moderními technologiemi ukazuje, jakým směrem se výzkum v oblasti péče o zdraví ubírá.

Zásadní význam vědeckých ústavů dokládá i široký záběr výzkumných projektů napříč různými obory. Dne 1. dubna 2026 navštívil prezident republiky Petr Pavel trojici pracovišť Akademie věd ČR, konkrétně Ústav organické chemie a biochemie, Etnologický ústav a Ústav fyziky plazmatu. Tato návštěva zdůraznila význam akademického výzkumu pro stát a společnost.

Na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dosahuje výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem významných vědeckých výsledků. Tým popsal dosud nepopsaný jev při přechodu kapaliny z nekovu na vodivý kov. Během tohoto procesu dochází k fázi, kdy se systém spontánně a velmi rychle přepíná mezi kovem a nekovem, aniž by v jednom z těchto stavů setrval delší čas. Poznatky z oblasti fyzikální a organické chemie tvoří základ pro pochopení fundamentálních vlastností hmoty a reakcí, které mají přímou návaznost na vývoj nových materiálů i chemických a farmaceutických postupů.

Širší vědecký kontext, grantová podpora a transfer znalostí

Systematická péče o rozvoj vědy a technologií se opírá o dlouhodobou podporu výzkumných týmů a transfer poznatků do praxe. Výsledky práce vědců z Akademie věd ČR získávají pravidelná ocenění, což dokládají například ceny Grantové agentury ČR udělené za výzkum v oblastech sahajících od studia hub a slitin až po proměny dějin. Stejně tak nový program Akademie věd ČR přináší konkrétní výsledky v podpoře špičkových projektů, což dokládají první úspěšní žadatelé o prestižní ERC granty.

Strategie AV21 nesměřuje své aktivity pouze do přírodních a technických věd, ale pokrývá i vzdělávání a celospolečenský transfer znalostí. Příkladem mezioborového dosahu je edukační projekt SUPL připravený Ústavem pro českou literaturu AV ČR podpořený právě Strategií AV21, který využívá krátká videa pro výuku literatury a zkoumá vztahy české a světové tvorby. Paralelně s tím probíhá rozsáhlý mezioborový výzkum v dalších oblastech, od archeologického průzkumu Vyšehradu až po mezinárodní výzkum neolitických komunit v Ománu v oblasti Wadi Nafūn, kde badatelé odkryli doklady o specializovaném lovu žraloků před 7000 lety.

Všechny tyto aktivity ukazují, že otázka regulace umělé inteligence a jejího zapojení do ochrany zdraví občanů není izolovaným tématem. Je součástí širšího vědeckého ekosystému, v němž se propojují náročný základní výzkum, aplikované technologie a odpovědný přístup k veřejnému zájmu. Správné vyhodnocení rizik a nastavení kontrolních mechanizmů u AI tak zůstává klíčovým úkolem pro vědce, zákonodárce i celou společnost.

Souvislosti a otázky

Klíčová témata

  • Akademie věd ČR
  • Strategie AV21
  • umělá inteligence
  • zdraví občanů
  • PharmTheon
  • Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
  • Pavel Jungwirth
  • Petr Pavel
  • Grantová agentura ČR
  • Ústav pro českou literaturu AV ČR

Časté otázky

  • Jak regulovat umělou inteligenci v oblasti lidského zdraví?
  • Na co si dát pozor při nasazování AI ve zdravotnictví?
  • Co je program Strategie AV21 a jaká témata řeší?
  • Jaký výzkum provádí Akademie věd ČR v oblasti zdraví a AI?
  • Proč je u regulace AI nutný mezioborový výzkum?

Zdroj

Akademie věd

https://www.avcr.cz